Genomickí testanti...

GENOMIČTÍ TESTANTI - RIZIKA I ŠANCE

Mezinárodní komerční časopis Holstein International (dále jen HI) prezentoval v únorovém vydání dvě samostatné a zajímavé informace. V jednom článku uvádí příklady genomických býků, kteří se oproti roku 2009 výrazně propadli. Ve druhém informaci, do jaké míry v současnosti sází plemenářské firmy, při produkci býků na prověřený či neprověřený materiál. Prezentované informace stojí za další zamyšlení.

A. PROPADY ČÁSTI NEJPOPULÁRNĚJŠÍCH GENOMICKÝCH TESTANTŮ
V níže uvedené tabulce převzaté z HI, je u nejpopulárnějších genomických testantů z vybraných zemí porovnána hodnota jejich indexu z prosince 2009, s hodnotou v prosinci 2011. Jakkoliv může být tabulka časopisu předselektovaným výběrem ("nejpopulárnější testanti v prosinci 2009"), stojí za pozornost. A to především proto že z ní vyplývají závěry, které mají platnost i pro současnou praxi v ČR.
Z tabulky (viz. níže, vykřičník doplněn MTS) je patrné, že bez ohledu na zemi, metodu stanovení DNA či firmu, se drtivá většina uvedených "nejpopulárnějších" testantů prosince 2009 během relativně krátkého období dvou let ve svých hodnotách zhoršila. Nadpoloviční většina výrazně, někteří až fatálně.
Většina uvedených býků má hodnotu z prosince 2011 postavenou již na vlastních dcerách, což zjištění ještě umocňuje. Znamená to totiž, že se v těchto případech nejednalo o nejmladší ročníky genomických testantů, ale o testanty čekatele, kteří byli v prosinci 2009 již cca jen rok od svého prověření. Riziko poklesu hodnoty hlavního selekčního indexu v intervalu pouhých 2 let bylo přitom u nich pochopitelně menší, než u např. ještě mladšího ročníku testantů 2010.

 

Přesto u uvedených testantů často došlo k výraznému propadu. Pokud si chovatel s důvěrou v genomiku koupil za nemalé peníze v USA např. Shampoo či Spearminta, v Nizozemí Sunrise či Mazurku, ve Francii Craneura či Diersta a v Kanadě Baltimora či Arbora, pak nyní teoreticky "pláče nad výdělkem"….. A to nemluvím o případech, kdy by chovatel takového testanta (komerční mašinérií a prodejcem propagovaného jako "top") použil ve stádě, navzdory všem pravidlům připařovacího plánu, intenzivně…
 

KDE HLEDAT PŘÍČINY?
Možných příčin bude, jak tomu v životě obvykle bývá, více. Podívejme se na některé z nich.
 

1. VLIV OTCE V MODELU VÝPOČTU OPH
"Genomika" sama o sobě sice přinesla zvýšení spolehlivosti rodokmenové hodnoty (dále jen RH), ale stejně jako v časech před ní - váha původu (především otce) je i v genomické RH velká. Pokud se, v okamžiku kontraktace testanta ještě indexově špičkový otec testanta (málokdy doprověřený) později propadne nebo jako otec býků nenaplní očekávání, má to poměrně velký vliv i na RH jeho potomků (především syny). Fakt, že většina nejvíce se propadnuvších testantů z uvedené tabulky je po Shottlovi či Goldwynovi, není náhoda. Při pohledu na TOP TPI USA je již nějaký čas zřejmé, že oba uvedení býci byli v pozici otce býků nadhodnoceni. To neznamená, že nejsou vynikajícími otci špičkových plemenic, přes něž se můžou v budoucnu prosadit i např. v pozici top otců matek či otci otců býků.
I v rámci současné nabídky genomických testantů je většina po teprve rozprověřených býcích (např. Man-O-Man, Super apod.) či dokonce přímo po genomických testantech. A jak uvidíme dále ve spodní tabulce, jde se již ještě dále a stoupá procento testantů, jejichž otcem je rovněž testant či matkou jalovice. Tento trend je nezastavitelný, postavený na základě velkého souboru dat a statistických pravidel.
2. URČITÝ POKLES JE NORMÁLNÍ
Číselná hra zvaná PH a RH je s nástupem "genomiky" ještě akcelerována. Zatímco informace o složení DNA jedince zůstává po jeho celý život stejná, odvozený matematický výpočet hodnoty jeho indexu se neustále mění a přepočítáva. Hodnota OPH běžného býka pak přirozeně v čase klesá. Stále se totiž objevují noví testanti s vyšší RH. Proto i u většiny vykřičníkem neoznačených testantů z tabulky došlo k určitému poklesu. Ten je ale v "mezích normy". Ne všechno je tedy špatně. Každopádně bohužel opačných případů, kdy by se býk naopak v čase zlepšil, je mnohem méně (v tabulce jen O-Style a i ten se zlepšil jen relativně).
Takovým býkem je např. i Paul (viz. náš katalog), jehož hodnota gTPI skočila ze srpna 2011 (2308) na prosincových 2375. Jak k tomu došlo? Především faktem, že jeho otec Jeeves si po doprověření výrazně polepšil. Opět jen ukázka vysokého vlivu otce na rodokmenovou hodnotu potomků i v časech po zavedení "genomiky".
3. ČÍM VYŠŠÍ HODNOTA, TÍM VYŠŠÍ RIZIKO POKLESU
Tak jako působí v panmiktické populaci přírodní selekce nejvíce právě proti extrémním (nejlepším) jedincům populace a má snahu zarovnávat jejich potomky do průměru, platí i v současném světě šlechtění, že čím extrémnější (vyšší) je číselná hodnota neprověřeného jedince v OPH, tím větší je riziko posunu jeho hodnot v čase směrem k průměru. Tento fakt je ostatně vyditelný i z uvedené tabulky. Býci, kteří v prosinci 2009 nebyli absolutní hvězdy, se "tolik" nezhoršili. Z pohledu genetiky je nicméně stále (i přes pád hodnot) lepší např. Cassino (z 2248 na 2057) než např. AltaBerlage, který se tolik nezhoršil, ale má hodnotu jenom 1948…. Spokojenost či nespokojenost chovatele pak záleží i na ceně, za kterou toho či onoho testanta svého času koupil…

POUČENÍ Z KRIZOVÉHO VÝVOJE
Mnohokrát opakovaná statistická pravidla z minulosti se s nástupem "genomiky" nijak nemění. Chcete-li vyzkoušet genomické testanty, použijte je ve vašem stádě v přiměřeném rozsahu a raději méně dávek od více býků, než více dávek od méně býků. Všímejte si ročníku narození testanta - čím blíže má k prověření, tím spíše lze očekávat, že se jeho hodnoty po prověření příliš nezmění a udrží si i své stávající postavení v populaci. Dále berte v potaz otce testanta (matku). Pokud jde o nedoprověřeného býka či dokonce dalšího testanta (matku jalovici), je pravděpodobnost změny jeho současných hodnot RH větší. Z různých důvodů (preferenční status matky, mezinárodní přepočty PH apod.) spíše posunu směrem dolů.
Do jaké míry je pro Vás ten či onen testant výhodný, rozhoduje především cena. Pokud jste plemenařící farma, musíte být spíše zdrženliví a opatrní. Pokud komerční, tak opatrní. Testant by měl mít hodnoty vysoko nad současnou špičkou prověřených býků a neměl by stát více než oni (jeho vyšší index má současně nižší spolehlivost = vyšší riziko). Použít testanta, který nestačí na současnou špičku prověřených býků, nedává smysl. Bez ohledu na cenu. Dát pak v ČR za testanta přes 500 Kč rovněž ne...
Smyslem tohoto článku rozhodně není navodit atmosféru nedůvěry ke genomice. Buďte jen opatrní a nenechte se tlačit k velkoodběru "zaručeně špičkového testanta", za nepřiměřenou cenu. Tím spíše toho, jehož hodnota gTPI není aspoň 2217 (současná hodnota top 1 prověřeného býka USA). A velmi opatrně u býků, kteří jsou na bázi USA pouze přepočteni. Přepočet je totiž dalším rizikovým faktorem posunu jeho současné hodnoty v budoucnu.

JAK TO VYPADÁ V USA?
V následující tabulce, převzaté z webu HA.USA, vidíme plemeníky, po nichž se v období posledních dvou týdnů (psáno 13.2.) narodilo nejvíce (uvádíme aspoň 50) zaregistrovaných jaloviček.

Z tabulky, která reflektuje chovately v USA nejintenzivněji používané býky před cca rokem, lze vyvodit:

- v danném období (počátek roku 2011) byli býci WWS, z pohledu intenzity použití v USA, dominantní
- genomičtí testanti (T) tvoří cca 24% ze seznamu nejintenzivněji používaných býků v uvedeném období
- mezi nejintenzivněji využívanými býky jsou i doprověření býci (D - 7%)
- testanti byli v průměru použiti na plemenice s vyšším CTPI (poslední sloupec), tedy na "lepší" matky.

To lze přisuzovat kombinaci jejich použití na:
* přebíhající se nejlepší plemenice stád
* jalovice
* plemenářsky využitelné (lepší) dojnice

B. "GENOMIKA" ZATÍM NÁSTROJEM PŘEDEVŠÍM VĚTŠÍCH FIREM
Ve výše uvedeném textu jsme popisovali rizika nesprávného použití top testantů a některé možné příčiny následného poklesu jejich hodnot. Chyba není v "genomice" samotné, ale v obtížně postižitelných rizicích práce s rozprověřeným či neprověřeným materiálem a v nesprávném použití takového materiálu ve stádě, či při šlechtění v populaci. V následující části se již budeme věnovat současným trendům v použití neprověřeného materiálu při produkci otců býků. K tomu nám dobře poslouží následující tabulka, převzatá opět z HI.

 Z tabulky je vidět rozdílný přístup firem k intenzitě využití genomického top materiálu při produkci býků.
V sloupci A je uvedeno procento genomických testantů v pozici otce býka. Zatímco Alta jde až na 100%, některé evropské firmy jsou na nule. Klíčové šlechtitelské firmy Select Sires (70%),ABS (50%), Semex (75%) a Genex (95%) se pohybují v prostoru mezi 50 a 95 procenty.
V sloupci B je procento testantů, u nichž je genomický testant otcem i otcem otce. Tedy již poměrně vysoké "riziko", které si mohou dovolit spíše jen větší firmy (Select Sires - 60%) či firmy, které patrně sází "vše na jednu kartu" (Alta - 70%). Většina ostatních firem do tohoto stupně rizika zatím nejde, nebo jen v menším rozsahu.
V sloupci C je procento testantů, jejichž matkou je kráva ("prověřená" plemenice). Toto procento je potřeba posuzovat společně se sloupcem D, kde je naopak uvedeno procento, kdy je matkou testanta jalovice ("neprověřená" plemenice). Součet sloupců C a D by měl dát 100%, což ale u několika firem v tabulce nedává… Tyto firmy patrně neuvedly procenta, ale kusy.
Pokud se pak podíváme na všechny sloupce společně vidíme, že se jednotlivé firmy přístupem k využívání neprověřeného, ale na podkladě "genomiky" špičkového materiálu, dost liší. Na strategii "hop a nebo trop" sází nejvíce Alta (100% otců, 70% otců otců a 75% matek je neprověřený materiál). Nejsilnější, skutečné šlechtitelské firmy - Select Sires (70/60/60), ABS (50/30/50), Genex (95/30/50) a Semex (70/30/50), "genomice" důvěřují, ale nechávají si "zadní vrátka". Naopak menší, v podstatě jen "rozmožovací" firmy, jdou do "genomiky" často mnohem méně a vyšší riziko si ani nemohou dovolit.

Pomyslné "nůžky" mezi současnými a budoucími dodavateli plemeníků se tedy v této fázi ještě více rozevírají… Odlišnosti mezi firmami v tabulce přitom nelze připisovat jen "důvěře v genomiku", ale i dalším aspektům (stupeň využívání genomiky v dané zemi, vazba firmy na stáda svých vlastníků, ekonomická síla firmy atd.).